Přednáška profesora Buggeho pojímala dějiny Charty 77 z poměrně netradičního zorného úhlu – z pohledu vnímání pojmů. Jakékoliv pojmy jsou totiž různými lidmi chápány a používány různě, a to jak při jejich užívání v praktickém životě, tak ve vědeckém diskurzu. Analogicky k tomu jsou také používány různé výrazy pro popsání shodných fenoménů. Kupříkladu Chartu 77 označovali jinými pojmy její signatáři, kteří o ní v různých kontextech mluvili jako o „prohlášení“, nebo jako o „společenství“, představitelé komunistické moci pro které byla „akcí“, nebo „organizací“ i západní novináři, kteří pro ni často používali výraz „opozice“. Ještě jinak o ní píší historici, pro které je zřejmě nemožné ji shrnout jedním pojmem, aniž by se nedopustili nechtěného zjednodušení. Tento fakt ještě více vynikne, když ji srovnáme s polskou Solidaritou, kterou je o něco snazší zařadit do škatulek konkrétních označení. Pojmy jsou také vnímány různě nejen napříč společností, ale jejich chápání se proměňuje i v čase, což byla další klíčová myšlenka profesora Buggeho. Demonstroval ji mimo jiné na historii výrazu „disident“, který se v dnešním slova smyslu objevuje v souvislosti s Československem poprvé v roce 1974. Protože bylo do té doby toto slovo chápáno jinak, sami „disidenti“ jej zprvu leckdy odmítali, aby mu nakonec sami podlehli a kolem roku 1980 jej plně přijali za vlastní.
Své posluchače, kterých přišlo na dvě desítky, profesor Bugge zaujal nejen samotnými informacemi, které poutavě a s vtipem podával, ale i tím, že přednášku pronesl v takřka dokonalé češtině. Zúčastněné studenty i vyučující navíc dokázal vtáhnout do plodné a inspirativní diskuze, například při srovnání neoficiálního loga Charty 77 s logem polské Solidarity. Analýza těchto symbolů, které toho o svých tvůrcích říkají překvapivě mnoho, posluchačům připomenula důležitost komparativního přístupu, který se ukazuje jako nosný i při promýšlení významů různých pojmů.