Máme prvního absolventa doktorského studia v programu cotutelle: Mikuláš Netík obhájil disertaci v Brně i v Mnichově
Doktorské studium v programu cotutelle se specializací na středověké dějiny završil Mikuláš Netík na jaře tohoto roku. V dubnu v Brně před komisí tvořenou zástupci mnichovské Ludwig-Maximilians-Universität i domácí Masarykovy univerzity úspěšně složil státní zkoušku a obhájil disertační práci. V červenci se do Mnichova vrátil na slavnostní promoci, ta brněnská jej čeká tento podzim. A třebaže český titul Mikulášovi v ISu svítil již den po obhajobě, na ten německý si ještě počká, i když německou promoci má již za sebou. I tak může vypadat studium v rámci cotutelle. Nebo taky úplně jinak...
Mikulášovo doktorské studium vedli prof. Knut Görich za Ludwig-Maximilians-Universität (LMU) v Mnichově a prof. Martin Wihoda za Masarykovu univerzitu. Poté, co se oba školitelé statečně vypořádali s administrativními složitostmi (budiž jim za to vzdán velký dík!) spočívajícími např. v odlišnosti studijních řádů obou univerzit (v Německu jsou standardní studijní dobou tři roky, v Česku čtyři), mohl se Mikuláš vypravit do Německa. Zde v celku strávil přibližně dva roky, a to nejen v Mnichově, ale také v Berlíně.
Jenom v Mnichově s postupem času bydlel snad na více než deseti místech, a poznal tak kromě odlišností německého akademického světa i mnohá zákoutí bavorské metropole. Během těchto let mu tak byl stálicí především mnichovský institut Monumenta Germaniae Historica (MGH), v jehož knihovně Mikuláš strávil téměř každý den. Tedy kromě víkendů, kdy má MGH zavřeno, což se ovšem netýká Bavorské státní knihovny, v jehož budově se knihovna MGH nachází, nebo nedaleké několikapatrové knihovny historického ústavu LMU s názvem Historicum. A pokud jeden z mnoha bavorských svátků uzavřel brány všech zmíněných knihoven? V takovém případě Mikuláš hledal inspiraci buď při poznávání německých historických měst nebo při výšlapech do bavorských Alp, kam je to s nesmírně výhodnou celoněmeckou předplatní jízdenkou (Deutschlandticket) co by kamenem dohodil.
Mikulášovo studium bylo po necelých čtyřech letech strávených v Německu, Česku, ale také na linkách autobusové i vlakové dopravy mezi nimi (která obě země spojuje spíše nedokonale) zakončeno obhajobou disertační práce nesoucí název The Third Crusade through the Eyes of a Certain Austrian Cleric: So-Called Ansbert and the Idea of a Pilgrimage to the Holy Land in the Roman-German Empire in the Waning 12th Century. Disertace byla ohodnocena summa cum laude, čili s nejvyšším vyznamenáním, a třebaže se to na první pohled nemusí zdát, její titul nebyl ani zdaleka jedním z nejdelších, které byly na mnichovské promoci předčítány.
Disertace se nyní nachází v přípravě pro knižní vydání v edici MGH Schriften, a to pod názvem Writing Barbarossa’s Crusade: The Historia de expeditione in Context. Německý doktorský titul Dr. phil. bude totiž podle studijního řádu Mikulášovi náležet až po knižním vydání jeho dizertační práce. Do té doby mu přináleží pouze předběžný titul Dr. des. (designovaný doktor).
Doktorské studium ve sdíleném vedení (cotutelle)
Doktorské studium pod dvojím vedením (známé pod francouzským názvem cotutelle) probíhá na základě spolupráce mezi Filozofickou fakultou MU a zahraniční vysokou školou. Vedení disertační práce je zajištěno sdílenou spoluprací dvou školitelů – z každé instituce jedním. Sám posluchač rovněž absolvuje dohodnutou dobu studia přímo na partnerské instituci.
Studium, doktorská zkouška i obhajoba jsou zajištěny tak, aby absolvent získal jak diplom Masarykovy univerzity, tak diplom vydaný partnerskou vysokou školou. Podmínky pro získání jednotlivých titulů každopádně bývají různé.
Tento typ studia přispívá k internacionalizaci doktorského studia k zapojení vědy a výzkumu do mezinárodního prostředí.
Středověké tematice se Mikuláš věnoval již od bakalářského studia, kdy prozkoumal myšlenku křižáckého hnutí v díle bavorského biskupa a kronikáře Oty z Freisingu, na což navázal i ve studiu magisterském, kdy se věnoval dalším aspektům biskupova života a tvorby. Ve studiu doktorském se pak vrátil opět k výzkumu ideologie křížových výprav, jenž se těší velkému zájmu především zahraničních historiků.
Disertaci tak zasvětil významnému, souběhem okolností však pozapomenutému narativnímu prameni popisujícímu křížovou výpravu Fridricha Barbarossy (1188–1190). Výzkumem tzv. Historie de expeditione Friderici imperatoris z pera anonymního dobového autora (tzv. Ansberta) Mikuláš ukázal, co mohlo stát za vznikem této křižácké historie, co mohlo být kronikářovým cílem, i to, jak se pisatel a zároveň očitý svědek událostí konce dvanáctého století pomocí bohatě rozvinuté a chytře aplikované křižácké ideologie s touto neúspěšnou ozbrojenou poutí, která vyvrcholila tragickým utonutím římsko-německého císaře, narativně vyrovnal.
