Tvoje jméno je Izrael: Život moderního židovského státu
Reportáž z konference o moderní historii státu Izrael.
Naše doktorandka vystoupila na konferenci v Benátkách
Konference v Benátkách představuje již pátý ročník postgraduálních setkání pořádaných Katedrou filozofie a kulturního dědictví benátské univerzity. Ročník 2023 byl zaměřen na moc umění, jenž může v různých formách manipulovat se skutečností, vzdělávat, bavit a ovlivňovat naše vnímání. Obrazy po svém dokončení začínají žít vlastním životem a mohou se stát účinným nástrojem propagandy. Konference se zúčastnilo více než třicet doktorských studentů z řady evropských zemí, Spojených států, Jižní Koreje a Libanonu.
Naše doktorandka Dagmar Vysloužilová se účastnila konference A Driving Force. On the Rhetoric of Images and Power, kterou pořádala od 4. do 6. října 2023 Università Ca' Foscari v Benátkách. Její příspěvek Protected and Protecting: Dual Relations between the Sapieha Family and the Miraculous Image of Our Lady of Kodeń byl zaměřen na vztah mezi divotvornou ikonou Panny Marie Kodeńské a šlechtickou rodinou Sapiehů v Rzeczypospolité na počátku 18. století. Konferenční výstup představoval souhrn dosavadního výzkumu v rámci projektu GAČR The Rites of Reverence: Roman Coronations of Miraculous Images as Means of Cultural Translation in East-Central Europe (The Rites of Reverence), na kterém pod vedením doc. Mgr. Tomáše Malého, PhD. spolupracuje pět badatelů Historického ústavu.
Co bylo hlavním tématem konference?
Příspěvky propojovaly nejrůznější oblasti umění, jejich cílem bylo poukázat na využití a zneužití zejména výtvarného umění, např. výstup Margherity Piccichè z univerzity v Palermu odhalil způsoby, jimiž fašistický režim v Itálii promítl svou ideologii do poštovních známek, propagandistické využití umění však nebylo pouze doménou 20. století. Blok, jehož součástí byl i můj příspěvek, se zaměřil na aktivity šlechtických rodů v novověku a jejich snahu vylepšit si svůj společenský status a upevnit postavení. Jak dokázaly příspěvky všech kolegů v sekci, možnosti, ke kterým se novověcí šlechtici uchylovali, překvapují mírou kreativity. Španělští Santistebanové, švýcarští Hersteinové a Sapiehové se nebáli zneužít téměř cokoliv, pokud by z toho profitovala jejich rodina.
Jakému tématu se věnoval váš příspěvek?
Ve své prezentaci jsem se věnovala vztahu mezi polským rodem Sapiehů a divotvorným obrazem Kodeńské Madony, který Sapiehové díky promyšlenému plánu Jana Fryderyka Sapiehy přeměnili v rodinnou relikvii a symbol jejich unikátního vztahu s Pannou Marií. Téma korunovace divotvorných Madon je spojeno s projektem GAČR The Rites of Reverence: Roman Coronations of Miraculous Images as Means of Cultural Translation in East-Central Europe, na kterém pod vedením doc. Mgr. Tomáše Malého, PhD. spolupracuje pětičlenný tým badatelů. Naším cílem je zachytit průběh kanonické korunovace jako specifický rituál, v rámci projektu zkoumáme celkem devět korunovací ve středoevropském prostoru. Možnost představit naše téma v Itálii má o to symboličtější význam, jelikož kořeny zkoumaného rituálu pocházejí právě z Itálie, kde byl v roce 732 korunován pravděpodobně první obraz Panny Marie.
Jaký příspěvek vás nejvíce zaujal?
Zaujal mě především příspěvek jedné z organizátorek Marie-Novelly Tavano, která představila neuskutečněný projekt výstavy současného umění ze sbírky Peggy Guggenheimové v Turíně v roce 1947. Plánovaná expozice se neuskutečnila kvůli odporu místních obyvatel vůči modernímu umění, který výrazně rozdmýchala tehdejší média. Maria-Novella zdokumentovala, jak novináři zmanipulovali společenské mínění a přesvědčili i příznivce Peggy Guggenheimové, aby její výstavu odmítli. Ačkoliv je toto téma poměrně vzdálené oblasti, jíž se věnuji v rámci společného projektu a rovněž tématu disertační práce, bylo velmi přínosné si uvědomit, co dokáží média.
Jaká jsou specifika italské konference? Odlišuje se v něčem od českých?
Pravděpodobně největší rozdíl spočívá v délce příspěvků, která se pohybovala od třiceti do čtyřiceti minut, v našem prostředí jsou výstupy obvykle o něco kratší.
Byla pro vás účast přínosná?
Rozhodně, byla to skvělá příležitost, jak reprezentovat náš projekt a téma korunovaných obrazů, byť z perspektivy jejich zneužití. Konference se zúčastnili především kunsthistorici, ale také literární vědci, umělci a filozofové. Multidisciplinární prostředí je vždy velmi inspirativní a přináší nové pohledy na zkoumané téma. Jsem vděčná zejména moderátorovi naší sekce prof. Walteru Cupperimu za cenné rady, jak na korunovace nahlížet na jaké nové aspekty je možné se dále zaměřit. Celkově je každá účast na konferenci důležitá a užitečná, umožní utřídit si vlastní myšlenky a zlepšovat svou schopnost prezentovat.
