Celostátní studentská vědecká konference Historie 2024
Jak uspěli zástupci našeho ústavu na CSVK Historie 2024?
Konference Promýšlet Evropu dvacátého století X – Kontinuita vs. diskontinuita
Je historie sérií pevných mezníků, které od sebe ostře oddělují jednotlivá období? Nebo je možné i u zdánlivě přelomových událostí najít četné nitky spojující minulé s budoucím? To byly otázky, nad kterými se zamýšleli účastníci mezinárodní doktorandské vědecké konference „Promýšlet Evropu dvacátého století“ pořádané spolkem našich doktorandů Historia Europeana. Letošní jubilejní desátý ročník konaný ve dnech 27. a 28. listopadu byl totiž věnován tématu „Kontinuita vs. diskontinuita“.
Dvoudenní událost, která se konala v reprezentativních prostorách Velkého zasedacího sálu krajského úřadu Jihomoravského kraje (a současně i online), přinesla patnáct příspěvků v pěti blocích, po kterých vždy následovala inspirativní a přínosná diskuze. Jejího slavnostního zahájení se již tradičně ujali vyučující našeho ústavu, který tentokrát reprezentoval J. Hanuš, T. Malý a T. Dvořák, který pronesl úvodní přednášku o návaznostech a zlomech v historii lidstva i každého jednotlivce.
Poté již konference pokračovala prvním blokem s názvem „Politické (dis)kontinuity“, který přinesl příspěvky D. Vymětalíka, B. Dietrichové a O. Kukana. Po obědové přestávce na něj navázal odpolední blok s názvem „Myšlenkové střety a souvislosti“, v němž vedle T. Schejbala vystoupili i dva mladí badatelé z našeho ústavu – V. Daněk a P. Máša, jehož podnětný příspěvek o instrumentalizaci památky F. L. Riegra v době první republiky vyvolal mezi přítomnými živou a plodnou diskuzi.
Druhý konferenční den byl zahájen blokem „Náboženské proměny a trvání“, v němž vedle M. Juríčka vystoupili hned dva naši doktorandi. J. Marša se podíval do dějin církve československé, u níž jej zajímala tradice mírového hnutí, po roce 1948 hrubě zneužitá komunistickým režimem. Výrazně odlišnými tradicemi se pak zabýval J. Ševčík, který prokázal, že „starobylý“ původ většiny okultních hnutí není možné považovat za nic jiného, než za uměle vytvořené legitimizační mýty.
Blok s názvem “Changing Discourse, Keeping Identity?” již přinesl příspěvky zahraničních badatelů v anglickém jazyce a to Srba V. Zoriće, Maďara B. Fenyvesiho a doktorandky Jagellonské univerzity v Krakově C. Beschenich. Poté již byla konference uzavřena posledním blokem “(Dis)continuity of Elites and Organisations” v němž zazněly příspěvky J. Dvořáka a maďarského historika B. Zsidiho.
Letošní konference Promýšlet Evropu dvacátého století nepochybně splnila stanovený cíl. Účastníkům umožnila zamyslet se nad dějinami oscilujícími mezi kontinuitou a diskontinuitou, a to v přátelském prostředí dalších badatelů, s nimiž bylo možné navázat kontakty a při vzájemných diskuzích se inspirovat novými pohledy a poznatky.
