Promýšlet Evropu dvacátého století: Kontinent (ne)svobody

Osmý ročník konference Promýšlet Evropu dvacátého století, který proběhne ve dnech 8. a 9. listopadu 2021, bude zasvěcen tématu svobody. Anglický prozaik a dramatik John Galsworthy (1867–1933) jednou řekl, že svoboda je stavem mysli. Toto tvrzení naznačuje, že stejně jako je různorodá lidská mysl, je různorodá i podoba svobody. Její percepce je velmi široká, mnohoznačná, liší se od skupiny ke skupině, od člověka k člověku. Pro všechny mívá zásadní význam, považuje se za jednu ze základních společenských a lidských hodnot, a právě proto bývá nástrojem ideologických her či moci. V průběhu času nabírá různé podoby, charakterizují ji odlišné projevy. Její nejednoznačnost nebo i problematičnost je právě viditelná v současné pohnuté době na pozadí probíhající globální pandemie koronaviru, kdy se pod heslem ochrany zdraví omezují základní lidská práva a osobní svobody.
Jak však vypadala rozmanitá (ne)svoboda na evropském kontinentu v minulém století? V rámci našeho dvoudenního setkání se pokusíme zachytit fenomén svobody z různých úhlů pohledu a budeme pátrat po odpovědích na otázky: Co si různí jedinci, skupiny, hnutí či státy představovali pod pojmem (ne)svoboda? Jak lidé o svobodu přicházeli? Jakými prostředky o ni bojovali a co byli ochotni pro její získání obětovat?
Naplnila dosažená svoboda očekávání nebo se ukázala jen jako iluze, popřípadě mezistupeň? Jaké byly její limity nebo z ní vyplývající závazky? Lze se zabývat skutečně velkým spektrem témat. Od analýzy projevů (ne)svobody pohybu, myšlení a slova, svědomí, shromažďování, vzdělávání, volby povolání, vyznání, sebevyjádření, sebeurčení či podnikání až po nastínění pojetí osobní, etnické, kulturní, sexuální, genderové nebo vnější a vnitřní (ne)svobody. Všechny formy (ne)svobody lze vnímat jako nástroj konfliktu mezi stanovenou normalitou a abnormalitou nebo jako prostředek konfliktu obecně; svobodu také jako dar, výzvu nebo předpoklad naplněného života.
Při řešení této problematiky je možné využít různé přístupy a teoretické koncepty. Nebráníme se interdisciplinaritě. Příspěvky by měly být zaměřeny jak na širší ideové jevy, tak i na konkrétní události. Cílem výstupu by však nemělo být detailní zaobírání se úzce specifickými či regionálními tématy, ale naopak vystihnutí mezinárodního významu, či alespoň širšího kontextu a srovnání. Klademe důraz na obecnější souvislosti – budeme interpretovat příčiny, účel a následný dopad sledovaných jevů. Časově se zaměříme na období mezi počátkem 20. století a rozpadem východního bloku.