Vesnická obec na Moravě mezi osvícenstvím a zrušením poddanství na příkladu privátních statků olomoucké kapituly

Knihu lze zakoupit zde

Martin Drozda se ve svých výzkumech dlouhodobě zabývá moravským venkovem, přičemž těžištěm jeho bádání je doba mezi osvícenskými reformami a zrušením poddanství v roce 1848. Počátky jeho výzkumů jsou spojeny s osobou rychtáře Františka Marka z Velkého Týnce a samosprávou této vesnice nacházející se nedaleko Olomouce v 18. a první polovině 19. století.

V rámci disertační práce, jejíž text je základem nově vydané knihy, se pro autora stala předmětem zájmu vesnická obec v posledním století existence poddanského systému. Svůj výzkum založil autor na sondě necelých čtyř desítek vesnic, které vlastnila kapitula sv. Václava v Olomouci a patřily mezi tzv. privátní statky. Autor mohl u těchto vesnic využít bohatě dochovaný pramenný materiál, včetně množství pramenů napsaných samotnými vesničany.

Poddaní na venkově před rokem 1848 bývají často vnímáni jako víceméně pasivní aktéři dějinného procesu, kteří až na občasné nepokoje vesměs poslušně dělali to, co jim řekla vrchnost. Kniha se však snaží na venkovské obyvatelstvo této doby pohlédnout jinak. Autor totiž neklade ani tak důraz na vztah poddaných a vrchnosti, jako spíš na fungování společenství samotného.

Hlavním předmětem zájmu v knize je, co to vesnická obec na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století vlastně byla, kdo ji tvořil a jaké byly v té době vztahy mezi obyvateli uvnitř vesnické komunity. Kniha se zabývá také tím, jaká byla podoba správy komunity ze strany samotných poddaných, tj. kdo ji tvořil, za jakých okolností byla vybírána a jaké měla kompetence a agendu, a přináší také zamyšlení nad tím, jaké funkce měla vesnická obec před rokem 1848, tedy v době, kdy nebývá vnímaná primárně jako územně samosprávný celek. Opomenut není ani vztah poddaných a vesnické obce k vrchnosti, který na těchto vesnicích značně ovlivnilo provedení raabizace v osmdesátých letech 18. století.