Návštěva z Vídeňské univerzity
Společná exkurze studentů dějin raného novověku.
Terénní workshop: Doudleby nad Orlicí. Renesanční zámek – emblematická komunikace – současnost na šlechtickém sídle.
„Ctíce předky, sebe ctíme,“ zní rodové heslo hraběcího rodu Bubnů z Litic, který již přes čtyři staletí sídlí na zámku v Doudlebách nad Orlicí. Právě tam jsme 3. 4. 2024 uspořádali meziuniverzitní exkurzi v rámci semináře „Fenomén Lichtenštejn“ a seminárního cyklu „Moravský velmož 1600“ profesora Tomáše Knoze.
Kromě studentů z Historického ústavu FF MUNI se výběrových seminářů „Sídla moravského velmože“ a „Fenomén Lichtenštejn“ na naše pozvání zúčastnili i studenti z Univerzity Karlovy. Svůj terénní výzkum jsme zaměřili především na tematiku myšlenkového světa raně novověké aristokracie, který lze dekódovat z emblematické výmalby doudlebského zámku.
Před zámkem nás přivítal Petr Dujka, přímý potomek rodu Bubnů, který nám pomyslně otevřel bránu do světa české aristokracie. V nezaměnitelných zámeckých prostorách jsme se v praxi seznámili s ikonografickým programem doudlebských maleb a sídlo Bubnů použili jako typus pro ukázku základních charakteristik renesančního zámku, a zároveň i jeho výjimečností včetně unikátního kobercového sgrafita. Představili jsme si také hned několik osobností z rodu Bubnů, kteří spoluutvářeli české i evropské dějiny od Bílé hory, přes napoleonské války až k protektorátní vládě Aloise Eliáše. Výjezd jsme zakončili debatou s Petrem Dujkou, ve které jsme se přeorientovali z raně novověkých na moderní dějiny a probrali jsme současnost rodiny, jak se potomkům Bubnů na zámku dnes žije, co je jejich každodenním chlebem a s čím se potýkají ve správě rodového majetku. Diskuse tak přinesla plody v podobě seznámení se s každodenním životem šlechty v konfrontaci s konfiskacemi a restitucemi, a také jejími životními osudy v proměnlivém 20. a 21. století.
