V letošním roce proběhlo několik populárně-naučných přednášek naší doktorandky Mgr. Dany Vedry pod názvem „OBCE URČENÉ K ZÁNIKU – vysídlení obcí Drahanska v době okupace, návrat a obnova (1940–1950)". Celkem proběhly čtyři besedy – 31. 1. v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově; 5. 4. v Kulturním sále obce Bousín; 12. 4. v Moravském zemském archivu v Brně a 7. 5. v kinosále v Jedovnicích. Besedy se pořádaly povětšinou na místech, kde sledované přesuny proběhly. Opomíjené téma našich dějin se zde těší značné pozornosti. Návštěvnost těchto přednášek byla vždy hojná, často nevystačily ani kapacity daného sálu. Po samotné přenášce následovala vždy zajímavá a plodná diskuze s četnými komentáři i samotných pamětníků. Besedy byly v mnoha případech nahrávány.

Díky těmto populárně naučným aktivitám mající za cíl prezentovat svůj výzkum i široké veřejnosti se podařilo doktorandce navázat mnohé cenné kontakty a získat tak mnoho zajímavého písemného i obrazového materiálu, který v archivech nelze vypátrat. V neposlední řadě se podařilo seznámit s přímými pamětníky, kteří byli ochotni se podělit o své vzpomínky formou rozhovorů a výpovědí. Ty nepochybně zásadně ovlivní definitivní podobu jejího výzkumu.

Kontext přednášek

Vystěhování českých obcí z Drahanské vrchoviny v rámci tzv. vnitřního odsunu je nepříliš probádané téma a málo známé jak na místní, tak i celorepublikové úrovni.

V letech 1940–1945 na Drahansku v souvislosti s rozšířením vyškovského vojenského cvičiště došlo k poměrně rozsáhlému vysídlení českého obyvatelstva. Jednalo se celkem o 33 obcí s více jak 18 500 obyvateli. Pro následný vývoj území byl důležitý i postupný poválečný návrat obyvatel; jeho snahy o celkovou obnovu oblasti a v neposlední řadě také změny, ke kterým zde došlo po roce 1948, resp. v 50. letech 20. století v souvislosti s prováděním kolektivizace zemědělství.

Vystěhování Drahanska je důležitou etapou tzv. vnitřních nucených migrací ve 20. století. Přineslo řadu společenských, hospodářských a kulturních aspektů mající významný podíl na formování kulturní identity Moravy ve 20. století až do současnosti a jeho dozvuky jsou patrné dodnes. V neposlední řadě výzkum těchto procesů pomáhá lépe konceptualizovat téma migrací v rámci střední Evropy, které si žádá v mnoha ohledech interdisciplinární přístup. Studium migrace lze chápat z pohledů více oborů a lze jej i takto celoplošně studovat. Je stěžejním tématem hned u mnoha společenských, ale i ekonomických a přírodovědeckých oborů. Téma není důležité zkoumat pouze z mikrohistorické perspektivy, ale také i z pohledu celé střední Evropy, kde proběhly analogické procesy jako na území tehdejšího Československa (např. Rakousko - Allensteig, Polsko - Debica, Zamośc; Čechy - Benešovsko, Brdsko a Milovicko, apod.).

Přednáška z Jedovnic Přednáška z Vyškova

---

Více článků

Přehled všech článků