Zpráva z konference 2024

Třídenní konference se konala v hybridním formátu a byla živě přenášena prostřednictvím platformy Zoom. Na slavnostním zahájení vystoupili zástupci Masarykovy univerzity: prorektor Jiří Hanuš, děkanka Filozofické fakulty Irena Radová, vedoucí Historického ústavu Tomáš Malý a projev přednesl také generální ředitel MZM Jiří Mitáček. Docent Pavel Boček ve svém projevu připomněl vědecký a lidský odkaz československého historika a profesora Masarykovy univerzity Josefa Macůrka. Na akci zaznělo 29 odborných příspěvků. Hlavní téma konference uvedly dva „keynote” referáty. Účastníky byli doktorandi a akademičtí pracovníci z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Běloruska, Litvy, Německa, Srbska a Arménie.

Jednotlivé příspěvky propojil zájem o výzkum mezikulturních vztahů ve střední a východní Evropě. Pozornost byla věnována soužití cizinců s místním obyvatelstvem. Jejich vzájemné vztahy sahaly od sociální integrace až po konflikty. Analyzovány byly příklady německých kolonistů v zemích Koruny české a v Polsku, chorvatských úředníků v Horních Uhrách, cizích duchovních a kočovníků na Rusi, pravoslavných Ruténů a kozáků v Polsku a na Litvě a dominikánů v Arménii. Pozornosti neunikly ani životy konkrétních osob - diplomatů, misionářů, šlechticů a panovníků. Specifickou kategorií byly příspěvky o negativních etnických stereotypech, formování sociální identity a roli cizinců v historiografických narativech. Během diskusí se nejčastěji opakovala otázka - jak byli cizinci vnímáni místní společností? Velkým přínosem mezinárodního formátu konference bylo srovnání poznatků z výzkumů sociální role cizinců napříč teritorii od Baltu po Balkán a od českých zemí po Kavkaz. Diskuse přinesla cenné podněty pro další výzkum konkrétních témat.

Akci pořádal Historický ústav Masarykovy univerzity v úzké spolupráci s Institutem historie Jagellonské univerzity. Konferenci podpořilo Moravské zemské muzeum a Národní rezervace Davnyj Halič z Ukrajiny. Díky jejich ochotě byl kulturní program akce obohacen o odbornou prohlídku stálé expozice MZM „Středoevropská křižovatka: Morava ve 20. století“. Zajímavá byla také prezentace o sociokulturním vlivu cizinců na středověkou Halič s propagačním filmem o dobové hmotné kultuře a činnosti Národní rezervace, která byla určena přítomným studentům.

Osm dalších středoevropských univerzit se projektu Visegrádského fondu účastnilo jako partnerské instituce, které pomáhaly s organizací a propagací akce. Konkrétně se jednalo o Ostravskou univerzitu, Univerzitu Komenského v Bratislavě, Univerzitu sv. Cyrila a Metoda v Trnavě, Univerzitu Mateja Bela v Banské Bystrici, Univerzitu v Szegédu, Univerzitu Eötvöse Loránda v Budapešti, Papežskou univerzitu Jana Pavla II. v Krakově a Univerzitu v Białymstoku.

Organizační tým děkuje účastníkům za prezentaci jejich vědeckého výzkumu. Děkujeme všem, kteří se podíleli na organizaci akce, jmenovitě Lence Janošové, knihovnici Historického ústavu FF MU.