Tomáš Knoz, Jiří Lach, Tomáš Borovský a kolektiv

Kultura ve středoevropských dějinách 

Rozprava mezi humanitními obory

Závěrečná publikace Centra pro transdisciplinární výzkum

Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti. V úvodu je představen koncept transdisciplinarity, který nabízí možnost rozvinout předchozí metodologické teorie a ústrojně je propojit s praxí. V další části autoři sledují proces formování kulturního dějepisu jako svébytné formy historikovy práce v české historiografii od konce 19. století do roku 1989. Řešení problémů spjatých s kulturními dějinami provázel neustálý dialog mezi historiografií a dalšími vědními obory, mezi nimiž zaujímal významné místo dějepis umění. Praktické výsledky této rozpravy přináší závěrečný blok kapitol, v nichž se autoři věnují otázkám vztahu textu a obrazu, kultu a prostoru, imaginace, reprezentace či míst paměti na příkladech zvolených z dlouhého období od raného středověku až po naši nedávnou minulost.

Obsah publikace

Možnosti vědecké spolupráce

  • Jiří Kroupa: Transdisciplinarita v historických vědách

Formy a proměny kulturního dějepisectví

  • Jiří Kroupa: Dvě podoby kulturních dějin
  • Tomáš Borovský: Hledání kultury. Pokusy o kulturní dějiny v českém dějepisectví na přelomu 19. a 20. století
  • Jiří Lach: Fenomén kulturních dějin v českém dějepisectví první poloviny 20. století
  • Milan Řepa: Kulturní dějiny jako alternativa v české historiografii mezi Únorem a Listopadem. Předběžný přehled
  • Jindřich Vybíral: Insignie moci a neviditelné působení prostoru. Komentář k ikonologii a interpretaci politické architektury

Metody a přístupy

  • Pavel Suchánek - Tomáš Malý: Obrazy a imaginace v 17. a 18. století. Katolická kultura
  • Radka Nokkala Miltová: Obrazy a texty, symboly a imaginace
  • Knoz Tomáš: Reprezentace a místa paměti

Problémy a případy

  • Ivan Foletti: Prostor, rituál a tělo. POznámky k dialogu performativity a materiální kultury v pozdní antice a ve středověku
  • Antonín Kalous: Liturgický a veřejný prostor kostela a města. Město a františkáni na příkladu Olomouce
  • Tomáš Knoz - Ondřej Jakubec. Stavebník a stavitel. Zámek jako místo reprezentace a místo paměti
  • Ondřej Jakubec - Tomáš Knoz: Epitafy a sepulkrálie raného novověku. Vizuálně-textová média a sociální prostor jejich komunikace
  • Zdeňka Stoklásková: Zrození občana. Řeč obrazů a řeč textů v rakouských zákonících osvícenské doby
  • Jiří Malíř: Reprezentace místních národních komunit. Spolkové domy v 19. století
  • Jindřich Vybíral: Národní styl bez nacionalismu, nacionalismus bez národního stylu
  • Catherine Horelová: Otázka transnacionálního místa paměti. Habsburská říše
  • Lukáš Fasora - Jiří Hanuš: Sociální role mýtu. Metodologické variace a inspirace
  • Jiří Němec. Kolektivní paměť města. Olomoucká oslava domnělého vítězství v bitvě nad Mongoly
  • Tomáš Dvořák: Obrazy minulosti v nově osídleném pohraničí Československa. Kulturní paměť a lokální historická identita v Jáchymově a Mikulově

Závěrečné teze

  • Jiří Kroupa: Deset tezí k práci transdisciplinárního centra
Bez popisku

Denisa Nečasová

Obrazy nepřítele v Československu 19481956

Platí stále staré rčení, že každý potřebuje svého nepřítele? Pro Československo po únorovém převratu v roce 1948 určitě. Nepřátelé tvoří nedílnou součást dobových narativů, jsou cíleně konstruováni jako nebezpečí ohrožující budovaný systém a zároveň jako protipól, vůči němuž je nutné se vymezit. Kniha se věnuje teoretickému konceptu nepřítele a jeho čtyřem konkrétním typům, které se v letech 1948–1956 nejčastěji objevovaly v mediálním prostoru.

Obsah publikace

  • Koncept nepřítele
  • Buržoazie
    • Opravdu jen měšťanstvo? 
    • "Lžidemokracie"
    • Buržoazní myšlení
    • Přežívající buržoazní hrozba
  • Kulak
    • Kdo je nepřítelem na venkově?
    • "Černá duše" kulaka
    • Zdánlivá pozitiva
    • Jak kulak škodí
  • Katolický kněz
    • Vyšší duchovenstvo
    • Vlastenečtí kněží
    • Nesouhlasící kněží
    • Řeholníci
    • Vatikán
  • Spojené státy americké
    • Příběh osvobození Československa
    • Bytostná odlišnost Spojených států amerických
    • Takzvaný americký způsob života
    • Americká politika
Bez popisku
Bez popisku

Tomáš Malý

Obrazy a rituál

Římské korunovace divotvorných Madon a koncept barokní kultury

Kniha nabízí neotřelý pohled na barokní kulturu v Čechách a na Moravě prostřednictvím analýzy tří velkolepých korunovací Madon z let 1732 a 1736: sošky Panny Marie ze Svaté Hory u Příbrami, reliéfu ze Svatého Kopečka u Olomouce a ikony z bývalého augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně. Na rozdíl od dosavadních interpretací těchto monumentálních barokních církevních slavností autor s využitím antropologického a sociologického hlediska dokládá, že je lze ukázat též jako jeviště ambicí různých skupin účastníků i jako zrcadlo podstatných aspektů kultury 17. a 18. století.

Obsah publikace

Potridentské korunovace Madon jako historický fenomén

  • Korunovace jako barokní slavnost
  • Korunovace jako kulturní import
  • Co sdělují prameny? Otázka moci a emocí
  • Historie a antropologie: účel antropologického tázání

Rituál

  • Průběh rituálu
  • Místo a prostor
  • Reprezentace sociální struktury
  • Význam rituálu: liturgie
  • Obrazy a imaginace

K interpretaci barokní kultury

Pavel Boček a kolektiv

Moskva - Třetí Řím

Od ideje k symbolu

Kniha se věnuje jednomu z nejdiskutovanějších fenoménů ruských dějin, ideji Moskvy coby Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej ve dvacátých letech 16. století a která dodnes neztratila na své přitažlivosti.

Od svého vzniku se projevovala s rozdílnou intenzitou v různých obdobích a zvláště výrazně se odrážela v umělecké tvorbě. S ohledem na to kniha sleduje dvě základní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu a okolnosti vzniku Filofejovy představy, která byla úzce provázána s otázkou charakteru vlády ruského pravoslavného cara, jenž se dle této ideje stal ochráncem věčné římské říše a pravé křesťanské víry. Vedle Filofeje se kapitoly s historickou tematikou soustřeďují na další myslitele z řad duchovních, kteří se po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve zabývali vnitřními problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi myšlenky byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře a věnují se také vzájemným kontaktům mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, při jejichž navazování náležela důležitá zprostředkovatelská úloha řeckým emigrantům, usazeným po dobytí Konstantinopole v Itálii. Intenzivněji byla myšlenka Moskvy jako Třetího Říma znovu oživena v 19. století, kdy s ní byly nově spojovány imperiální ambice ruské monarchie, ale pozornosti se jí dostávalo rovněž v souvislosti se snahou carského dvora orientovat ruskou společnost k byzantské tradici.

Obsah publikace

Pavel Boček: Dva Římy padly, třetí stojí a čtvrtého nebude

14. a 15. století

Andrej V. Koreněvskij: Klíčová mytologémata ruského středověkého nábožensko-politického myšlení / Od Nového Jeruzaléma k Novému Konstantinovu hradu a Třetímu Římu

Galina A. Nazarova: Vliv osobnosti metropolity Alexeje na politicko-náboženský vývoj středověké Rusi

Pavel Boček: Josif Volockij - ideolog pravoslavné Rusi

Dmitrij O. Švidkovskij: Třetí Řím a proměna ruské architektury v období renesance

Gennadij V. Popov: Buslajevský žaltář - památka "dvorské renesance" doby Ivana III.

16. století

Archimandrita Makarij: Moskevský metropolita Makarij - otec Svaté Rusi

Andrej L. Batalov: Vzhled carských rezidencí v 16. století

Nina V. Kvilidze: Reflexe koncepce Moskva - Třetí Řím a bohosloví Josifa Volockého v monumentálních výzdobných programech doby metropolity Makarije

17. století

Boris L. Fonkič - Zinajda J. Oborněva: Finanční pomoc křesťanskému východu jako součást zahraniční politiky Ruska ve dvacátých letech 17. století

Xenie A. Ščedrina: Moskva - Třetí Řím v epoše patriarchy Nikona / Moldavsko-valašské vazby v ruském umění poloviny 17. století

Leonid A. Beljajev: Nový Jeruzalém v kontextu "mezinárodních projektů" střední Evropy v 15.-17. století

Svetlana L. Javorskaja: Šumajevský kříž / Svatá země cara Alexeje Michajloviče - od ideje k obrazu

Tamara A. Ostrovskaja: Sakrální a státoprávní význam carské koruny v romanovské epoše a baldachýn z chrámu Proměnění Ježíše Krista Soloveckého kláštera

Kirill V. Posternak: Řecko-ruské hudební styky v 15.-16. století a otázka vzniku staroruského vícehlasí

18. a 19. století

Ivan Foletti - Karolina Foletti: Moskva nebo Řím? / Rusko-byzantská architektura a translatio imperii?

Jevgenija I. Kiričenko: Nový Řím na ruském Dálném východě

Iněssa N. Sljuńkova: Aluze průvodu byzantského císaře v korunovačním ceremoniálu ruských monarchů v druhé polovině 19. století

 

Bez popisku
Bez popisku

Petr Bilík

Financování filmu jako aspekt kulturní politiky

Publikace v první části představuje tematickou oborovou literaturu včetně kvalifikačních prací a následně sleduje vývoj vztahu státu a kinematografie na detailně vykresleném pozadí proměn národní kulturní politiky od roku 1989 až téměř do současnosti. Vychází jak z teorie kulturního pole, tak z rámce advokačních koalic, díky nimž může definovat zájmové komunity, jejich hodnotová kritéria, postupné proměny paradigmatu v závislosti na vnitřních a vnějších okolnostech, a zároveň upozornit na rizikovost některých aspektů a navrhnout, jaké postupy usnadňují proces vyjednávání.

 

Bez popisku

Lukáš Fasora - Jiří Hanuš - Denisa Nečasová (ed.)

Svůdnost sociálního experimentu

Nový člověk 20. století

Kniha autorského kolektivu sestávajícího z tuzemských i zahraničních badatelů a badatelek je věnována dobovým koncepcím nového člověka, které se utvářely v souvislosti s projekty sociálního inženýrství v Evropě 20. století. Nový člověk představoval symbol, vzor a zároveň cíl mnoha myšlenkových hnutí a proudů, které chtěly radikálně transformovat společnost a zároveň dosáhnout vyššího stupně humanity. Dobové obrazy nových mužů a žen předkládaly optimistické vize krásné a šťastné budoucnosti a slibovaly brzké překonání všech stávajících obtíží. Současně byly koncipovány jako protipól starých, údajně překonaných ideálů. Jednotlivé kapitoly této kolektivní monografie se zaměřují na konkrétní podoby nového člověka v různých geografických a časových souřadnicích vymezeného rámce, ovšem nejvíce prostoru je vyhrazeno socialistickým a fašistickým sociálním experimentům.

 

Obsah publikace
  • Nový člověk 20. století ve víru sociálních experimentů
  • Michaela Pešková: Sovětská verze nového člověka v proměnách doby
  • Tomáš Scheibner: Od úplného člověka k člověku novému
  • Jiří Hanuš: Křesťanský personalismus jako odpověď na marxistické a komunistické chápání člověka
  • Kateřina Hloušková - Vít Hloušek: Hledání nového člověka v Itálii
  • Joan Tumblety: Hledání nového člověka ve Francii (1918-1939)
  • Jiří Němec: Noví Němci. Šlechtění nacionálněsocialistického člověka pro budoucnost
  • Jakub Machek: Nový člověk v českých meziválečných utopiích
  • Katrin Löfler: Idea nového člověka v kulturní politice východního Německa a její reflexe v literatuře
  • Katarzyna Stańczak-Wiślicz: Koncepce nové ženy v Polsku v období poválečné obnovy a stalinismu: Mezi národní tradicí a socialistickou modernizací
  • Elena Petkova-Antonova: Socialistická modernizace a identita Bulharek muslimského vyznání v Bulharsku od poloviny 20. století
  • Maciej Górny: Dílna velké doby: Zrození nového člověka za první světové války
  • Jiří Hutečka: Zrození ze zákopů: Nový člověk a (re)konstrukce maskulinity vojáků v době první světové války
  • Lukáš Fasora: Krajina revolučních tradic (1920-1989) - kolébka nového člověka
  • Jaroslav Cuhra: Ideologie v praxi - ústřední dělnické školy (1949-1952)
  • Aleksandar Stojanović: Nový srbský člověk: Koncept řízeného integrálního vzdělávání v "národním duchu" - myšlenka a praxe
  • Grzegorz Krzywiec: Katolický stát polského národa, nový člověk a obnovení národního společenství
  • Francesco Cassata: "Racionální náprava člověka": Nicola Pende a Biotypologický ortogenetický ústav (1926-1943)
  • Zdeněk Nebřenský: Nový člověk, sexuální výchova a středoevropský stalinismus

Michaela Šeferisová Loudová

Ve jménu moudrosti

Barokní knihovny patří k nejkrásnějším a také nejzajímavějším interiérům, které se z období baroka zachovaly. Jejich umělecká výzdoba vyniká především nástěnnými malbami, jejichž ikonografie je mnohdy zcela jedinečná. Náměty fresek obvykle navrhovali představení klášterů či vzdělaní členové klášterní komunity a jejich tematika byla vždy spojena s oslavou Boží moudrosti. Tento základní námětový okruh byl různě variován a v mnoha případech zahrnoval unikátní motivy, jejichž interpretace je dnes velmi obtížná. Porozumět těmto výjimečným malbám umožnuje studium dobové ikonologie a kulturního kontextu, v němž tyto malby vznikaly. Kniha je první monografií věnovanou umělecké výzdobě barokních klášterních knihoven v 18. století na Moravě.

Obsah publikace

  • Discitur verbo sapientia uno / Knihovna bývalé premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce
  • Ausculta, o fili, praecepta magistri / Knihovna benediktinského kláštera v Rajhradu u Brna
  • Cella S. Petri Martyris XVIII / Knihovna bývalého františkánského kláštera v Uherském Hradišti
  • Templum Sapientiae / Knihovna minoritského kláštera v Brně
  • Merkwürdige Thaten [...] besonders aber die Erbauung der Bibliothec / Knihovní sály zámku v Kroměříži
  • Haec est mea Bibliotheca / Knihovna kapucínského kláštera v Brně
  • Triumphus Eucharistiae / Knihovna premonstrátské kanonie v Nové Říši
  • Das Licht der Natur - dieser alles vermögende Urstopf der Wissenschaften / Knihovní sál v Louce a další nedochované knihovny na Moravě v 18. století

 

 

Bez popisku
Bez popisku

Tomáš Borovský - Radka Nokkala Miltová (edd.)

Sny mezi obrazem a textem

Kniha se koncentruje na otázky spojené se sny v širším kulturně-historickém kontextu od středověku (potažmo antické tradice) do sklonku 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalytického pojetí snu proměnilo místo a funkce snů ve společnosti. Autoři, přistupující k problematice z hlediska různých oborů (historie, dějin umění a literárních dějin), se nesnaží soustředit na jedno spojující téma snových interpretací, jejich cílem je nastínit možné cesty v přístupu ke snům v předmoderní společnosti. Jednotlivé kapitoly se tak věnují rozdílným otázkám: důvodům, které vedly k legitimizování relevance snů a jejich interpretace, vztahu snů ke křesťanství, snům jako prostředku vstupu do jiných dimenzí, temné stránce snu, důvodům nedostatku vizuálních záznamů snů pro starší období nebo snářům.

Obsah publikace

Tomáš Borovský - Radka Nokkala Miltová: Sny mezi obrazem a textem

Jan Stejskal: Nebeský žebřík ve snu svatého Romualda

Martin Nodl: Sny českého středověku a sen Karla IV.

Tomáš Borovský: Zvíře a sen / Zvířecí symbolika ve snáři Vavřince z Březové

Michal Hořejší: Staročeské rukopisy snáře Vavřince z Březové

Pavel Kosek: Grafika torza Snáře Václava Hájka z Libočan

Adriana Smejkalová: Komentář k lunárnímu snu Johannese Keplera

Radmila Prchal Pavlíčková: Spánek, sen a smrt v pohřebních kázáních raného novověku aneb Sen o věži, žebříku a kurfiřtovi

Radka Nokkala Miltová: Božstva noci, spánku a snu v raném novověku

Milena Bartlová: Obrazná zkušenost snu

Lukáš Fasora

Josef Hybeš (1850-1921)

Život, dílo a mýtus

Život dělnického vůdce a předáka sociální demokracie Josefa Hybeše byl v minulosti častokrát námětem historických i uměleckých zpracování. Není divu, už na sklonku života byl Hybeš osobností legendární a mytickou s až uhrančivým vlivem na mnoho svých současníků. Byl nazýván Rudým světcem, Českým Tolstojem, Patriarchou strany, Maršálem chudých nebo prostě „naším Pepíkem“. Jeho košatá osobnost byla v bouřlivé době konfrontována s mnoha nesmírně složitými otázkami a přezdívky naznačují, jak pestré a rozporné byly úlohy, které mu publikum připisovalo. Kniha analyzuje životní příběh Josefa Hybeše a z něj vycházející mýtus z pohledu čtyř nejdůležitějších rolí: prostého proletáře, internacionalisty, revolucionáře a lidumila.

Obsah publikace
  • Kdo to byl Josef Hybeš?
  • Tkadlec
  • Lidumil
  • Internacionalista
  • Revolucionář
  • Periodizace Hybešova mýtu
  • Teritoriální vazby
  • Proměny mýtu
  • Institucionální zázemí mýtu
  • Mapa socialistických biografických mýtů v Brně a okolí
    • Mýty průkopníků
    • Mýty následovníků
    • Mýty vůdců
  • Performance
  • Josef Hybeš jako "nový člověk"
Bez popisku
Bez popisku

Michaela Šeferisová Loudová (ed.)

Josef Stern (1716-1775)

Souborná prezentace díla významného středoevropského malíře oltářních obrazů a fresek, který vyzdobil interiéry kostelů a zámků na celé Moravě a ve Slezsku. V mládí Stern prošel italským školením. Po návratu do střední Evropy jej zaměstnal hrabě Leopold Ditrichstein a přesunul svou dílnu do Brna, které se na další desetiletí stalo jeho domovem a kde také v roce 1775 zemřel. Kromě Brna, kde maloval pro kostely sv. Jakuba, sv. Jana Křtitele, kapucínský a františkánský řád a další, pracoval pro olomouckého biskupa v Kroměříži, pro premonstráty na Klášterním Hradisku u Olomouce, dále v Krnově ve Slezsku, Borotíně u Blanska, v Dubu nad Moravou a dalších městech a obcích.

Obsah publikace

Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský: Úvodní slovo

Jiří Kroupa: Památce prof. Iva Krska (1922-1993)

Tomáš Valeš: Stylová východiska tvorby Josefa Sterna a brněnské malířství okolo poloviny 18. století

Pavel Suchánek - Michaela Šeferisová Loudová: Josef Stern v Dubu nad Moravou a počátky jeho působení na Moravě

Michaela Šeferisová Loudová: Josef Stern ve službách olomouckých biskupů

Pavel Suchánek: Josef Stern a Ondřej Schweigl: Učený malíř - učený sochař

Petr Arijčuk - Tomáš Valeš: Skici a jejich funkce v baroku v kontextu díla Josefa Sterna

Jiří Kroupa: Dietrichsteinové, Josef Stern a klášter milosrdných bratří v Brně

Petr Arijčuk: Se Sternem a ve Sternově stínu: Malířské prostředí Brna ve třetí čtvrtině 18. století

Katalog k výstavě

Zuzana Frantová

Hereze a loajalita

Slonovinový Diptych z pěti částí z pokladu katedrály v Miláně

 

Slonovinové dílo známé jako Diptych z pěti částí, dnes uložené v pokladu katedrály v Miláně, zastává v kontextu raněkřesťanského umění výjimečné místo. Předkládaná kniha se snaží nejen kriticky revidovat dosavadní hypotézy o jeho dataci a provenienci, ale také objasnit jeho uměleckou úlohu, zjistit možného objednavatele i důvod jeho vzniku a stanovit jeho uměleckohistorický a kulturněhistorický význam. Publikace je dvojjazyčná – český a anglický text – a obsahuje bohatou obrazovou přílohu.

Dostupné online zde.

Obsah publikace
  • Hledání místa objektu v dějinách umění
  • Doba, místo a styl
  • Od hledání funkce ke stanovení umělecké úlohy
  • Diptych z pěti částí jako manifest ortodoxie
  • Katalog narativních scén
Bez popisku
Bez popisku

Ondřej Jakubec

Kde jest, ó smrti, osten tvůj?: Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku

Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev).
Epitafy ve veřejném prostředí kostelů a hřbitovů, tedy ve společenství živých, především vytvářely a udržovaly vzpomínku na konkrétní zesnulé jedince. Smysl takové memorie byl jak reprezentační, tak i formou devoce ukazující správnou křesťanskou zbožnost a víru v posmrtný život a spásu. Kniha analyzuje epitafy nejen jako umělecká díla, ale z hlediska jejich kulturní funkce a hodnoty je rovněž vnímá jako osobité prameny „kultury umírání a vzpomínání“.

Radmila Prchal Pavlíčková

O útěše proti smrti: Víra, smrt a spása v pohřebních kázáních v období konfesionalizace

Otázka, jakým způsobem lze dosáhnout spásy, představovala pro člověka raného novověku tíživý problém. Jednotlivé konfese nabízely laikům odlišné teologické varianty této ústřední otázky pozemského života a využívaly pestrou škálu prostředků, jak svou verzi cesty ke spáse vysvětlit prostým věřícím. Důležitými událostmi, při nichž docházelo k intenzivnímu poučení věřících, byly umírání, smrt a rozloučení se zesnulým na pohřbu. Pohřeb a komemorativní média se staly důležitou součástí konfesní výchovy, propagandy, někdy též konfrontace a utváření konfesně konotované památky na zesnulé. Mezi ně patřila mimo jiné tištěná pohřební kázání – drobné knížky o několika desítkách stran, jež obsahovaly výklad teologických pravd v kombinaci s informacemi o zesnulém a jeho životním příběhem. Kniha přináší srovnání vybraných pohřebních kázání z druhé poloviny 16. a první poloviny 17. století z různých konfesních prostředí a snaží se ukázat, jakým způsobem a pomocí jakých prostředků se toto médium stalo součástí konfesní disciplinace obyvatel, a posoudit, jaký význam mělo v kontextu jiných médií náboženské výchovy a konfesní polemiky a v kontextu utváření paměti na zesnulé.

Bez popisku
Bez popisku

Radka Nokkala Miltová

Ve společenství bohů a hrdinů: Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650–1690

Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí. Šíře dané problematiky je obrovská, protože takřka všechny paláce a zámecké komplexy, které byly v průběhu barokního období dekorovány, nesou na svých stropech či stěnách mytologickou látku. V rámci publikace se pozornost obrací k výzdobám venkovských šlechtických sídel v rozmezí let 1650–1690, které ukazují, že mytologická tematika sleduje několik důležitých ideových rovin. Příběhy antických mýtů a postavy antických bohů odkazovaly nejen k narativním schématům samotným, ale reprezentovaly přírodní síly a pohyby astrálních těles, připomínaly odvážné skutky velkých mužů a ctnostných žen, a především plnily reprezentační strategie aristokratů 17. století. Objednavatelé skrze mytologické syžety prezentovali velikost svého rodu či vojenské úspěchy s odkazem na legitimitu svého postavení v rámci společenských a mocenských struktur. Ke stejným účelům sloužily také početné svatební alegorie, oslavující nově nabytá území skrze sňatkovou politiku a vyjadřující víru v pokračování rodové kontinuity.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info