Jedná se o nejméně pětičlenný orgán, v němž nejméně třetina členů nejsou členy akademické obce fakulty (zúčastněných fakult), alespoň jedna osoba není členem akademické obce Masarykovy univerzity a všichni členové jsou habilitováni. Oborová rada schvaluje ISP jednotlivých studentů, navrhuje školitele a konzultanty, navrhuje složení zkušebních komisí pro přijímací a státní závěrečné zkoušky a usnáší se na ročním hodnocení ISP (A - plní plán, B - neplní některé části plánu, C - neplní plán), na nějž je u prezenčních studentů vázáno doktorandské stipendium. V případě, kdy oborová rada konstatuje, že student neplní individuální studijní plán, je vydáno rozhodnutí děkana o ukončení studia.
Oborová rada schvaluje individuální studijní plán.
Co je to oborová rada a jakou má úlohu při doktorském studiu?
Pro každý doktorský program je v souladu s § 47 odst. 6 zákona a vnitřním předpisem MU Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity (dále jen „Předpis o studijních programech”) ustavena oborová rada, která sleduje a hodnotí studium a garantuje jeho trvale vysokou úroveň. Pravidla pro její složení, ustavení, jakož i její pravomoci v rámci procesu zajišťování kvality doktorských programů stanoví Předpis o studijních programech.
Na návrh oborové rady může děkan zřídit pro jednotlivé obory nebo pro studijní plány se specializací oborové komise. Členy a předsedy oborových komisí jmenuje děkan na základě návrhu oborové rady. Předsedou oborové komise musí být člen oborové rady daného doktorského programu.
Oborová komise je nejméně pětičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou zaměstnanci MU a alespoň 2 členové nejsou vůči MU v pracovním poměru.
Oborová komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Oborová komise se usnáší alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. Hlasování oborové komise lze uskutečnit i korespondenčně nebo elektronicky. V tomto případě se oborová komise usnáší většinou hlasů všech svých členů.
Co dělá oborová rada?
- stanovuje bližší podmínky pro prezenční a kombinovanou formu studia v daném doktorském programu a jeho oborech, pokud to nestanoví charakteristika programu,
- schvaluje plánované výzkumné zaměření disertačních prací,
- posuzuje, zda individuální studijní plány studentů jsou v souladu s charakteristikou doktorského programu,
- navrhuje děkanovi členy a předsedy komisí pro přijímací zkoušky a specifikuje požadavky na přijímací zkoušku,
- navrhuje děkanovi jmenování školitelů a jejich odvolání,
- určuje školitele studenta, přičemž respektuje právo studenta na volbu školitele a tématu disertační práce v souladu s § 62 odst. 1 písm. c) a f) zákona,
- iniciuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminářů a dalších studijních náležitostí,
- nejméně v ročních intervalech projednává a hodnotí společně se školitelem průběh studia každého studenta a o výsledcích jednání pořizuje zápis, který je povinnou součástí dokumentace vedené v IS MU; na vyžádání oborové rady předloží školitel upřesňující informace k hodnocení studenta,
- může děkanovi navrhnout odebrání stipendia dle čl. 30 odst. 7,
- může děkanovi navrhnout ukončení studia dle čl. 30 odst. 8,
- navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku a jejich odvolání; děkan návrh oborové rady na jmenování nebo odvolání předsedy postoupí rektorovi,
- navrhuje děkanovi předsedu, členy komise a oponenty pro obhajobu disertační práce a jejich odvolání; děkan návrh oborové rady na jmenování nebo odvolání předsedy postoupí rektorovi,
- navrhuje děkanovi termíny konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce,
- navrhuje děkanovi zřízení a personální obsazení oborových komisí.
- Pokud jsou ustaveny oborové komise, pověří je děkan na návrh oborové rady vykonáváním některých nebo všech činností uvedených v písmenech c), d), f) až h) a k) až m) ve vztahu k příslušnému oboru.
Složení oborové rady
Zasedání oborové rady nebo oborové komise ve studijních záležitostech svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. O výsledcích tohoto jednání se pořizuje zápis, který je součástí dokumentace v IS MU.
Garant programu zapisuje hodnocení studenta oborovou radou přímo v aplikaci v IS MU týkající se individuálního studijního plánu. Hodnocení může být delegováno na oborovou komisi, poté zapisuje předseda komise.
Předseda
prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D.
předseda oborové rady
zástupce vedoucího Historického ústavu FF MU
Po studiu na univerzitách v Brně, Würzburgu a Marburgu přednáší dějiny středověku na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Odborně se věnuje „westernizaci“ střední Evropy v 9.–13. století. Je členem-korespondentem společnosti Monumenta Germaniae Historica v Mnichově, členem vědecké rady projektu Constitutiones, jenž je řešen na Berlínsko-braniborské akademii věd, členem vědecké rady Ústavu pro saské dějiny a etnologii v Drážďanech.
Autor řady odborných studií publikovaných v České republice, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Velké Británii a USA. V roce 2005 připravil do tisku monografii o Zlaté bule sicilské, přepracované německé vydání vyšlo roku 2012 v nakladatelství Böhlau. V roce 2007 připravil do tisku kritickou biografii moravského markraběte Vladislava Jindřicha, přepracované anglické vydání vyšlo roku 2015 v nakladatelství Brill, druhé upravené a doplněné české vydání v roce 2019. V roce 2010 připravil do tisku dějiny Moravy v době knížecí (906–1197) a v roce 2015 První česká království.
Kontakt: wihoda@phil.muni.cz
Interní členové
prof. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D.
profesor na Historickém ústavu FF MU
Profesní zaměření: Dějiny českých zemí a střední Evropy v 19. a 20. století, dějiny městské společnosti, dějiny vzdělávání, dějiny veřejné správy, didaktika dějepisu
Vědeckovýzkumná činnost: Elity občanských vrstev a obecní samospráva, dějiny univerzit, dějiny sekularizace, dějiny dělnického hnutí
- Člen vědeckých rad: FF Univerzity Karlovy, FF Ostravské univerzity
- Člen Česko-slovensko-německé komise historiků, Česko-rakouské komise historiků
- Člen Společnosti pro hospodářské a sociální dějiny
- Člen Společnosti pro dějiny Němců v Čechách
- Člen Matice moravské
- Člen redakční rady: Revue pro historii a příbuzné vědy Historica/Ostrava, časopisu Prager wirtschafts- und sozialhistorische Mitteilungen, časopisu Marginalia historica
Kontakt: fasora@phil.muni.cz
prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D.
prorektor pro personální a akademické záležitosti MU, profesor na Historickém ústavu FF MU
Historik pracující v Historickém ústavu Filozofické fakulty MU. Věnuje se dějinám křesťanství, kulturním dějinám a dějinám institucí. Je autorem či spoluautorem knih o církevních dějinách 20. století, o obecných problémech historiografie a o významných osobnostech českého exilu (Rio Preisner). Zabývá se též žánrem historického eseje. Je rovněž redaktorem brněnské revue Kontexty.
Kontakt: hanus@rect.muni.cz
prof. Mgr. Libor Jan, Ph.D.
profesor na Historickém ústavu FF MU
Vystudoval historii na Historickém ústavu FF. Žák Josefa Války a Jaroslava Mezníka se profiloval jako odborník na české dějiny vrcholného středověku. V letech 1988-1994 působil jako redaktor deníku Lidová demokracie. V letech 1994-1995 pracoval v České televizi Brno. Od roku 1995 do současnosti působí jako pedagog v Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na dějiny českého středověku, především na období králů z rodu Přemyslovců, dále na církevní dějiny a dějiny rytířských řádů. Je úspěšným řešitelem několika projektů, členem redakčních rad a dalších grémií. Zastává taktéž post místopředsedy redakční rady Časopisu Matice moravské. Napsal a redigoval řadu knih o historii (nejvíce si považuje knihy Václav II. Král na stříbrném trůně. Praha 2015).
prof. PhDr. et Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
proděkan pro akademické záležitosti a studium v doktorských studijních programech FF MU, profesor na Historickém ústavu FF MU
Zaměření vědecké činnosti:
Politické dějiny raného novověku; dějiny kultury raného novověku; renesanční a manýristická architektura a umění; pobělohorské konfiskace a nástup absolutismu na Moravě a ve střední Evropě; kultura paměti evropské šlechty raného novověku, dějiny rodů Žerotínů a Lichtenštejnů v širokém kontextu
Účast na projektech:
- 2016-dosud: Česko-německá komise historiků, opakovaná grant Ministerstva zahraničních věcí ČR (člen týmu)
- 2015-dosud: řešitel projektu GA ČR „Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obrazy, komunikace, jednání“. Hlavní řešitel.
- 2010-dosud: Česko-lichtenštejnská komise historiků (grant Ministerstva zahraničních věcí ČR), spolupředseda
- 2005-2011: účast na výzkumném záměru MSM0021622426 Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: Prameny, země, kultura (člen týmu).
- 2001-2003: řešitel grantu GA ČR 404/01/1205 Pobělohorské konfiskace
Ocenění rektorem:
- 2020: Stříbrná medaile Masarykovy univerzity
- 2007: Cena rektora Masarykovy univerzity za významný tvůrčí čin (za knihu Pobělohorské konfiskace: moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty. Brno 2006).
Členství ve vědecké radě:
- 2019-dosud: člen vědecká rady Filozofické fakulty UK Praha
- 2016-dosud: člen vědecké rady Moravské zemské knihovny v Brně
- 2010-dosud: člen vědecké rady Filozofické fakulty JU České Budějovice
- 2006-dosud: člen vědecké rady na FF MU
Členství v Akademickém senátu:
- 2018-2021: člen Akademického senátu Filozofické fakulty MU
- 2018-2021: místopředseda Akademického senátu Filozofické fakulty MU
Členství v oborové radě:
- 2019-dosud: člen oborové rady pro obecné dějiny na Východočeské univerzitě Pardubice
- 2018-dosud: člen oborové rady pro obecné dějiny na FF UK Praha (Ústav světových dějin FF UK Praha)
- 2000-2004: člen oborové rady člen oborové rady pro dějiny státu a práva na právnické fakultě MU Brno
- 2000-dosud: člen oborové rady pro historii-obecné dějiny FF MU Brno
Členství v redakčních radách:
- Časopis Matice moravské (Brno), Český časopis historický (Praha);
- Folia Historica Hohemica (Praha), Acta Comeniana (Praha), Opera Historica (České Budějovice), Studia Comeniana et Historica (Uherský Brod)
doc. Mgr. Tomáš Malý, Ph.D.
vedoucí Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Studoval historii a muzeologii na FF MU v Brně. Od roku 2006 pracuje na Historickém ústavu tamtéž. Ve své pedagogické i odborné činnosti se věnuje dějinám náboženství a kultury ve střední Evropě raného novověku. Podílel se na řešení řady vědeckých projektů (GAČR, ESF) a absolvoval vědecké stáže v Rakousku, Německu a Itálii. Je autorem knih a studií o barokní zbožnosti, náboženské imaginaci a sekularizaci.
https://www.muni.cz/lide/22854-tomas-maly
kontakt: malytomas@phil.muni.cz
doc. Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D.
zástupkyně vedoucího Historického ústavu FF MU
Vystudovala historii a filozofii na FF MU. V současnosti působí jako docentka na Historickém ústavu téže instituce. Specializuje se na soudobé dějiny, kulturní dějiny a gender history. Je autorkou monografií Buduj vlast - posílíš mír! Ženské hnutí v českých zemích 1945-1955 (Matice moravská 2011), Nový socialistický člověk. Československo 1948-1956 (Host 2018), Obrazy nepřítele v Československu 1948-1956 (Lidové noviny 2020) a je spolueditorkou knih Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století (CDK 2011) a Svůdnost sociálního experimentu. Nový člověk 20. století (Lidové noviny 2017).
Působí rovněž v redakčních radách odborných časopisů Dějiny-Teorie-Kritika, Soudobé dějiny, Československá historická ročenka a také v dalších odborných grémiích (Hodnotící panel Moderní dějiny GA ČR, Vědecké kolegium genderových studií FF UK, Vědecká rada ÚSTR, Česko-slovenská komise historiků atd.).
Kontakt: necasova@phil.muni.cz
Externí členové
doc. PhDr. Daniel Drápala, Ph.D.
vedoucí Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vystudoval etnologii a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Brno, kde se v roce 2017 habilitoval pro obor etnologie. V letech 1999–2007 pracoval jako etnograf, posléze jako náměstek ředitele pro odbornou činnost ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Od roku 2007 působí v Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2008–2014 vedl jako předseda Českou národopisnou společnost. Je členem několika poradních orgánů ministra kultury ČR pro oblast tradiční lidové kultury a kulturního dědictví a odborných grémií českých a zahraničních paměťových institucí a redakčních rad etnologicky profilovaných periodik. Ve svých výzkumech se zaměřuje na studium etnokulturních tradic, nemateriálního kulturního dědictví, lokální a regionální identity, tradičních forem obživy a kulturní změny na středoevropském venkově ve 20. století, muzei v přírodě a dějinami oboru.
https://etnologie.phil.muni.cz/
Kontakt: drapala@phil.muni.cz
doc. Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D.
Vzdělání: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (Mgr., 1999; Ph.D., 2002)
Zaměstnání: 2002–2004: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra dějin umění, knihovník; 2004–2011: Muzeum umění Olomouc, kurátor, od roku 2005 vedoucí uměleckohistorického oddělení; od 2008: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Seminář dějin umění (odborný asistent, od 2016 docent); od 2015: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra dějin umění (odborný asistent, od 2016 docent)
Specializace: Architektura a vizuální kultura raného novověku, umělecký mecenát téhož období, problematika konfesijnosti umění 16.–17. století, sepulkrální kultura v období raného novověku.
V rámci svého výzkumu získal mj. stipendim Andrew W. Mellon Research Fellowship Programme na The Warburg Institute, University of London (2004) či Baderovo stipendia pro výzkum malířství 17. století (2005) či působil jako Gastwissenschaftler na Herzog-August-Bibliothek, Wolffenbüttel (2015, 2017). Je řešitelem a spoluřešitelem řady grantových projektů zaměřených na vizuální kulturu raného novověku. V současnosti s podporou Grantové agentury ČR garantuje projekt „Art History in Moravia: Moravia in the History of Art“ (GACR, 20-09541S, 2020–2022). Je držitelem několika ocenění: 1. místo v soutěži o Cenu Josefa Pekaře (2004); Cena Gloria musaealis (2011, získáno v rámci instituce Muzea umění Olomouc); Cena Josefa Krásy (2011); Cena města Telče (2014); Herbert L. Kessler Award (2018); Cena Gloria musaealis (2020); Čestné uznání rektora UP v Olomouci (2020)
Kontakt: jakubec@mail.muni.cz
doc. PhDr. David Zbíral, Ph.D.
Působí na Ústavu religionistiky FF MU. Odborně se zaměřuje na nonkonformní náboženská hnutí v Evropě 12.-14. století a na inkviziční záznamy, které zkoumá z mezioborové perspektivy na pomezí historie, religionistiky, výpočetního modelování a sociálních věd. Tento přístup rozvíjí jako hlavní řešitel grantu ERC Consolidator „Networks of Dissent: Computational Modelling of Dissident and Inquisitorial Cultures in Medieval Europe“ (09/2021-08/2026). V nakladatelství Argo vydal knihy Největší hereze: Dualismus, učenecká vyprávění o katarství a budování křesťanské Evropy (2007) a Pokřtění ohněm: Katarské křesťanství ve světle pramenů (12.-14. století) (2019).
kontakt: david.zbiral@mail.muni.cz
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D.
Profesor politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Předseda České politologické společnosti. E.MA Director za Českou republiku v Global Campus of Human Rights Europe v Benátkách.
Autor a spoluautor třinácti monografií, nejnověji Czech Security Dilemma. Russia as a Friend or Enemy? (Palgrave Macmillan 2019; s M. Marešem a kol.) a Militant Right-Wing Extremism in Putin´s Russia: Legacies, Forms and Threats (Routledge 2018; s M. Marešem a M. Laryšem), a stovky odborných textů.
Zabývá se teorií nedemokratických režimů a teorií demokratizace v kontextu postkomunistických, resp. postsovětských studií a moderní českou politikou.
email: holzer@fss.muni.cz.
Mgr. Milan Řepa, Ph.D.
Vedoucí brněnské pobočky Historického ústavu AV ČR.
Je zaměstnán v Historickém ústavu AV ČR; od roku 2014 vede jeho brněnskou pobočku. Vyučuje dějiny dějepisectví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zabývá se dějinami „dlouhého“ 19. století, teorií historické vědy, otázkami nacionalismu a patriotismu.
Kontakt: repa@brno.avcr.cz
PhDr. Jiří Suk, PhD., DSc.
Historik působící v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze.
Specializuje se na vybrané otázky především z politických, intelektuálních a kulturních dějin socialismu a postsocialismu. Je autorem či spoluautorem několika monografií a řady studií, esejů a edic. Mezi jeho hlavní publikace patří: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize 1989/1990 (2003, 2009, 2020), Politika jako absurdní drama. Václav Havel v letech 1975–1989 (2013), Veřejné záchodky ze zlata. Konflikt mezi komunistickým utopismem a ekonomickou racionalitou v předsrpnovém Československu (2016), Šťastné zítřky, úzkostné včerejšky. Eseje a jiné texty o kolizích na české cestě ke komunismu (2020). Jako autor a editor se podílel na kolektivních monografiích Rozděleni minulostí. Vytváření politických identit v České republice po roce 1989 (2011) a Šest kapitol o disentu (2017). Společně s Kristinou Andělovou editoval mezinárodní sborník Jednoho dne se v našem zelináři cosi vzbouří. Eseje o Moci bezmocných (2016). Momentálně v pozici editora i autora připravuje k vydání knihy dvou autorských kolektivů o tom, jak se v České republice bádá a přemýšlí o komunismu a o dějinách českého levicového exilu v letech 1968–1989.¨
Kontakt: suk@usd.cas.cz
Tajemník
Mgr. et Mgr. Václav Kaška, Ph.D.
Odborný asistent na Historickém ústavu FF MU
Václav Kaška je odborným asistentem na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a působí též na Katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Zaměřuje se na didaktiku dějepisu, dějiny 20. století a dějiny komunismu a KSČ. Kromě řady odborných studií a popularizačních článků publikoval monografii Neukáznění a neangažovaní. Disciplinace členů KSČ v letech 1948–1952. Působil jako šéfredaktor časopisů Živá historie či Tajemství české minulosti a je spoluautorem sady středoškolských učebnic dějepisu nakladatelství Didaktis.